Potahy na křesílka

Nové potahy na křesílka do dětského pokoje. Motivem je obrázek pejska a kočky ze židliček IKEA, které už v pokojíku máme.

Původní plán byl vyrobit razítka a nechat děti, ať si potahy samy potisknou.

Nejdřív jsem položila na židličky papír a pastelkou přejížděla obrázky, až jsem získala šablonu.

Z kousků lepenky jsem vyrobila razítko. Ze zbytků kůže jsem vystřihla obrázky a nalepila lepidlem.

Barvu jsem houbičkou nanesla na razítko,abych vyzkoušela, jak to bude fungovat. Výsledek mě ale nepotěšil. Je to moc bledé. Takže přišel čas na přehodnocení původního plánu.

Do počítače jsem naskenovala obkreslené obrázky a zvětšila a vytiskla na tvrdý papír. Z tvrdého papíru jsem vystřihla šablony a oboustrannou izolepou je přilepila na podklad. 

Děti houbičkou nanášely barvu, po částečném zaschnutí si šablony prohodily a udělaly druhý obrázek. Chtěla jsem, aby byl obrázek jenom na zádech, ale malí umělci si prosadili svoje.

Po zaschnutí jsem je zažehlila a znovu vyprala.

Povlak na křesílku drží díky kapse přes opěradlo.

Při šití jsem látku poskládala takto a sešila po stranách:

(obrázek dodám)

Za účelem focení jsem dětem uklidila na stole.

Ruce v teple

Návleky ze světlé pleteniny. Po dlouhé době další výtvor. Moc nepletu, mám totiž pocit, že je to moc zdlouhavé. Je to jako s vyšíváním. Taky zdlouhavé. Každopádně to byl příjemný relax.

Ještě mě čeká jeden pár. Omylem jsem totiž upletla dva pravé. Tož, když u toho koukám na televizi, tak se ani nedivím (haha) 

Na fotce už jsou lehce obnošené, šly hned do provozu a zapomněla jsem je vyfotit. Teď na ně bylo akorát počasí. na rukavice to ještě nebylo, ale na ruce byla zima. Tak jsem vytasila návleky. Když pořád hledám kapesníky pro malé usmrkance, tak se to dělá líp, než v rukavicích 

Pletla jsem na čtyřech jehlicích, návod nemám, protože to bylo od oka. Pořád jsem vyměřovala palec, abych ho tam nezapomněla naplést. 

No a dole je fotka, jak jsem trochu upravila rukavice naší K. Byly  krátké a padaly z ruk, tak jsem připletla náplet a je to v suchu. 

Jak na to: konec rukavic jsem propíchala 4 krátkými jehlicemi, abych dostala 30 ok. Pak jsem pletla asi 2 cm náplet a zakončila. Při zakončování jsem zjistila, že je to moc stáhnuté. Tak mi mamka poradila, že musím občas nějaké oko přidat. Takže jsem, 2 spletla a 1 háčkem přidala. Tak nějak od oka, abych to zas neměla moc volné a nepadalo to :)

Mýdlový sliz

soda, mýdlo a hotový sliz v odměrce

Inspirována článkem v magazínu Doma Dnes rozhodla jsem se pro výrobu mýdlového slizu na praní.

Zakoupila jsem jádrové mýdlo (16 Kč) a 1 kg krystalické sody na praní (20 Kč)

1. Autorka článku doporučuje mýdlo nastrouhat na jemném struhadle, jinak se dlouho rozpouští. Takže jsem  tak učinila.

2. K nastrouhanému mýdlu jsem přidala 250 g sody a zalila 1 litrem teplé vody.

3. Všechno jsem vařila a míchala v hrnci tak dlouho, dokud se to nespojilo.

4. Směs jsem přelila do kyblíku a přidala 4 litry teplé vody. Zase jsem to rozmíchala.

5. Hotovou směs jsem přelila do pětilitrového kanystru od Lovely, kam se to akorát vešlo.

Koupila jsem i citronovou esenci, kdyby výsledek nebyl příliš voňavý, ale zatím není třeba. Mnou koupené mýdlo má taky trochu citronovou vůni.

Zchladlá směs má pudinkovou konzistenci, takže se z kanystru hůř nalévá do odměrky. Před nalitím to trochu rozmíchám obrácenou vařečkou. 

K prádlu dávám jednu odměrku (někdo dává jeden kelímek od jogurtu) přímo do bubnu pračky. 

Co se týče pracích kvalit jsem spokojena. Provedla jsem test s velmi špinavými kuchyňskými chňapkami, které jsem přidala k prádlu bez předchozího namáčení a .... sliz  mě nezklamal, vypral všechno.

Svíčky ze svíček

Tak se mi doma nahromadilo pár starých vyhořelých svíček. Bylo mi líto ten materiál jen tak vyhodit, takže dostal šanci na nový život.

Nalámané svíčky jsem rozpustila v zavařovačce ve vodní lázni. V tuto chvíli je možné přidat i nějakou vonnou esenci.

Zbytky barevných vonných svíček jsem nakrájela na kousky.

Do starých kalíšků jsem dala tvrdý papír a kupované knoty. Roztavený vosk jsem nalila do kalíšku zpočátku jenom na dno a nasypala jsem tam barevné kousky. Pak jsem dolila zbytek vosku a nechala to ztuhnout.

Kdybych měla prázdné tuby od lentilek použila bych ty, ale takhle jsem trochu improvizovala.

Přece nebudu dětem kazit žaludek kvůli svíčkám :)))))

Hotové svíčky mají kolem knotu takový kráter, protože při tuhnutí vosk klesal. Později jsem se dočetla, že se má při dolévání nahřát horní část vosku a pak teprve dolévat. Tak snad příště...

Přihrádka na prstýnky

 

Aby se holkám prstýnky neztrácely mezi hromadou korálků a céček v kapsáři, vznikla tato malá přihrádka. Je pověšená na háčku vedle sponkovníků z vnitřní strany dveří od skříně.

Toto je výchozí materiál. Po odstranění etiket a patřičném oříznutí ...

... vznikla tato malá kapsička.

Pouzdro na jehlice

Jelikož jsme po dlouhé době zase vytáhla pletení (začíná přituhovat), zjistila jsem, že mám spoustu jehlic. A protože jsem zrovna tou dobou náhodou našla na netu podobné organizéry (stačí Gůglovi zadat heslo "needle case", případně "knitting needle case"), nesměl mi taky takový chybět.

Jakože retro taška

Tuhle látku jsem našla náhodou ve sklepě. Ve chvíli, kdy jsme se my dvě potkaly, ještě nebylo úplně jasné, co z ní bude, ale na hadru jí bylo škoda. Je to taková silnější umělina s poměrně velkým vzorem. Pár týdnů doma ležela a pak z ní byla taška.

Nenechte se mýlit, na obrázku vypadá větší, než ve skutečnosti je. Je to velikost asi tak na formát A4, žádná nákupní taška. 

Pořádek ve sponkách

Pořádek ve sponkách nám teď pomáhají udržet tihle ptáčci. Najít v kapsáři dvě stejné sponky v krátkém časovém limitu byl někdy docela problém. Tak přišli na pomoc další pomocníci.

Šila jsem ze zbytků látek tak, aby to trochu ladilo s kapsářem, protože jsou uvnitř stejné skříně. Ale pekelně to klouzalo, což je při bližším prozkoumání trochu znát. Každopádně svůj úkol zatím plní velmi dobře. 

Na vystřihnuté tělo jsem přišila křídlo a oko. To vše dvakrát. pak jsem je položila lícem na sebe a mezi ně dala zobák z plsti a ucho na pověšení. 

Pojistila jsem to špendlíkem a sešila. Dole na břiše jsem nechala malý otvor pro naplnění rounem a přišití proužku na věšení sponek. Po převrácení na líc jsem ptáčka vycpala, vsunula proužek  na sponky a sešila břicho.

Kouzelnická hůlka za 5 minut

K přišla s přáním mít kouzelnou hůlku, aby si mohla přičarovat další dílky lega. Když jsem jí vysvětlila, že kouzla fungují jenom v pohádkách, brečela. Nicméně hůlky jsem vyrobila. Děti si vybraly barvy, já jsem lepila. Použili jsme tyčky od nafukovacích balonků, které jsme olepily barevnou izolepou.

Slon na triku

Slon na triku pomohl zakrýt fleky. Šablonu jsem našla na internetu a trochu jsem ji upravila.

Podle ní jsem vystřihla slona z nažehlovací látky. Přišila jsem ucho, obrázek jsem položila na triko, podložila ocasem (kožená šňůrka) a zažehlila. 

Nakonec jsem slona po obvodu ještě prošila, aby ho nenapadlo se odlepit.

A nakonec jsem přišila oko - korálek.

Co nového u panenek

V domečku pro panenky přibyly nové obyvatelky. A tak jsem pokročila s dalšími úpravami.

Dostala jsem kousek tapety, tak jsem polepila (konečně) stěny krabice. Na střechu nezbylo, tak jsem použila balící papír.

Do předsíně dostaly panenky nové lino a novou skříň. často se jim válí po domečku šaty a kalhotky. Tak aby to bylo kam uklidit.

Židle vznikly z ruličky od papírových utěrek. Byla dlouhá tak akorát na  tři kusy.

Do kousku látky jsem zabalila kousek dutého vlákna, látku stáhla nití a vzniklý 

polštářek zastrčila do otvoru v židličce.

Skříň do předsíně je zhotovená z krabičky od čaje. Boky olepené bílým papírem, na 

přední straně je fotka příborníku z IKEA magazínu. 

A stůl je z lepenky polepené zbytkem tapety, nohy ze špulek od nití.