Bramboráčky s mozzarellou a rajčaty

Původní recept z kuchařky MUDr. Jonáše jsem si trochu upravila. Jeho varianta (nastrouhat omyté brambory, osolit, opepřit , udělat placičky a smažit) se mi krapet rozpadala. Takže jsem k tomu přidala vajíčko a celozrnnou mouku a taky sušenou bazalku. Nevím kolik čeho, prostě tak, aby z toho bylo těsto akorát na bramboráky.
Na pánvi jsem usmažila placičky, ubrouskem odsála přebytečný tuk. Hotové jsem je vyskládala na plech, položila na ně kousek rajčete a kousek mozzarelly a dala zapéct do trouby.

Zásobník na sáčky

Před tímto počinem jsem hromadila sáčky v jednom starém hrnku. Ale nadešel čas na změnu.

Tak jsem vzala krabici od kapesníků a polepila ji fotkami z dm magazínu. Původně jsem měla v plánu zapojit     děti (že by nastříhaly papírky nebo malé obrázky z časopisů a vytvořily mozaiku nebo koláž přímo na krabičku), ale když se jim do toho nechtělo, pustila jsem se do výtvoru sama.

Obrázky jsem poohýbala podle rozměrů krabičky a polepila ji. V rozích jsem to pojistila izolepou. Malými nůžkami jsem vystřihla otvor pro odebírání sáčků.

Na zadní stranu jsem nalepila Tack-All (plastickou samolepící hmotu na plakáty apod., tu co vypadá jako žvejkačka :)) a krabici jsem přilepila do skříně.

Takže teď zabírá čestné místo ve skříni s tříděným odpadem (pod dřezem) a sáčky jsou pěkně po ruce.

Pouzdra na flétnu

Naše nejmladší mi roztrhala pouzdro na flétnu, což uspíšilo mé rozhodnutí ušít si nějaké nové. A raději dvě, protože K má taky flétnu :) Na její pouzdro jsem našila i kytičky.

Použila jsem zbytky látek, co jsem si koupila na váhu a patentky na zapínání.

Velikonoční ohlédnutí

Letos jsme s dětmi barvili ve slupkách cibule. Během barvení nám došla travička, tak mě napadlo použít stuhu (vpravo nahoře), kytičku, která se prodává v galanterii v pásu (vlevo nahoře) a srdíčko vykrojené z kolečka mrkve (vlevo dole). Síťku od pomerančů jsem odkoukala z vajíček vykoledovaných mým mužem minulý rok.

Takhle se nám povedla ta klasická. Trochu plevele ze zahrádky a jakou ještě nadělá parádu :)

Hokus pokus - koláč z jablek a mrkve. Tady bez polevy. (To zelené není hrášek, ale kandovaná pomerančová kůra. Došly mi totiž rozinky)

Tady koláč už s polevou. Teď šup do kabele a hurá na rodinnou sešlost. 

Dole je originální recept ze starého čísla časopisu Dekor.

Čokoládová hnízda

Při svém občasném brouzdání na internetu jsem našla různé verze tohoto receptu.

Zdálo se to velmi snadné, vhodné pro děti. Tak jsem se pustili do vlastního experimentování.

Původní zdroje uváděli v ingrediencích pšeničné sušenky, tyčinky, čínské smažené nudle a asi nějaké rýžové cereálie (rice crispies) či co to je. Naše vzorky jsou rozdrcené esíčka (sušenky), nalámané sezamové tyčinky a burisony (arizony).

Do každé misky jsem dali několik asi 2-3 lžíce čokoládové směsi (100g tabulka hořké čokolády rozpuštěná ve vodní lázni a 4 lžíce mléka) tak, aby nám to vyšlo do každé misky. Zamíchat ..

... a sázet na tác (na pečící papír). Do každého hnízda dáme vajíčka. V našem případě to jsou MM cukrovinky (arašídy v čokoládě a v cukrové polevě). Nějaká malá barevná vajíčka jsem totiž v blízkém okolí nesehnala. Možná by stačily i mandle, ale děti mají rády barevné věci :)

Tác jsem strčili do lednice ztuhnout a po obědě jsme se pustili do ochutnávání.

Burisony nebyly dle mého nic moc. Bylo to celé takové gumové, žvejkací.

Tyčinky byly lepší, každopádně se napohled nejvíce podobaly těm hnízdům.

A vítězem testu se pro mě stávají hnízda z esíček, i když vypadají spíš jako krtčí hromádky :)

Omlouvám se za kvalitu fotky, ale lepší už nemám, všechno jsme moc rychle snědli.

Chystáme výslužky

Naše výslužky pro koledníky, děti chystaly pytlíčky na koledu. 

Nejdřív udělat šablonu podle vykrajovačky. 

Malá dělala zajícům pupíky ...

... a velká dělala všechno sama.

Taška pro malou paní doktorku

Tak se nám stalo, že se rozbil kufřík na věci pro malé doktorky. Tak jsem ušila tašku přes rameno.

je ušitá z kupovaného zbytku potahové látky. vystřihla jsem obdélník na tašku, obdélník na vnitřní kapsu. Okraje jsem opálila nad svíčkou, aby se nepřepily (aspoň nemusím nic obšívat). Našila jsem kapsu, oddělila část určenou pro klopu. Pak jsem sešila tašku po stranách.

Potom jsem sešila spodní rohy, aby vzniklo dno tašky.

Potom jsem přišila klopu, obšila tašku na bočních stranách zezadu a zepředu, abych ji vytvarovala. Taška pak lépe stojí. Přišila jsem popruh, obšila knoflíkovou dírku a přišila knoflík.

Teď se nám nic neválí po pokojíčku, vše je hezky na svém místě (pokud si s tím děti zrovna nehrají :))

Papírové krabičky

Ve skříňce mi padají čaje jeden přes druhý, tak je načase je nějak uspořádat. Vznikla krabička na bylinkové čaje.

Krabičku od balení Kostíků jsem polepila pestrým papírem z jednoho starého časopisu IKEA family.

Nahoře a dole po obvodu krabičky jsem všechno pojistila izolepou.

Krabička na kafe. Doma kafe nepijeme, tak máme různá malá balení pro návštěvy.

Krabička od velkého Granka polepená papírem z časopisu IKEA family.

Bulgur se zeleninou

Co je bulgur jsem donedávna neměla ani ponětí. Pak jsem si o něm přečetla a pak jsem ho viděla v Albertovi. Za 50 Kč se mi ale zdál drahý. Jenže ho zase zlevnili :) a tak jsem se rozhodla, že ho zkusím. A když jsem zjistila, že nám doma došla rýže, přišel jeho čas.

Původní recept jsem si trochu upravila. Vypustila jsem ten česnek a jako zeleninu jsem použila sáček mražené letní směsi. 

A jak to chutnalo?

Překvapivě dobře. Mělo to takovou jemnou chuť, takže je to takové zpestření klasického rizota. Bylo to trochu suché, ale je to tím, že jsem omylem slila zeleninový vývar do dřezu :) Takže kdo máte radši víc mokré rizoto, dejte si vývar stranou.

Ovečky

Milá Ivčo, při čtení Tvého blogu mi koukaly děti přes rameno a jak tak koukám na obrázky, ozve se mi za zády: "Jé, já chci taky ovečku ". Takže mi nezbylo, než vyhovět přání své milované dcery.

Naše ovečky jsou ovšem podstatně menší. Vzala jsem polystyrenové koule, co mi zbyly z Vánoc po výrobě baněk. Zapíchala jsem do nich špejle a pak jsme je rukou společnou a nerozdílnou natřely lepidlem a polepily vatou. Nakonec jsme nalepily hlavu z tvrdého papíru.

Dopravní značky

Děti dostaly od babičky společenskou hru s dopravní tematikou. K ji rozstřihala natolik, že v původním provedení byla nepoužitelná. 

Tak jsem vzala obrázky dopravních značek a vyrobili jsme si dopravní značky, které teď doplňují náš hrací koberec a těch pár autíček co máme.

Obrázky značek jsem podlepila tvrdým papírem z krabice od papírových kapesníčků nejmenovaného obchodního řetězce :), izolepou přilepila špejli a zastrčila do víčka od mléka. 

Ve víčku jsem ovšem předtím vypálila dírku rozžhaveným špendlíkem.

A nakonec jsem našla i šikovnou krabičku, kde značky spočinuly poté, co si s nimi děti dohrály.